Vítejte na Engineering.cz

Průmyslová tradice v okolí Adamova je mapována již v době halštatské, kterou dokazuje archeologický nález kovářské železářské dílny nedaleko Býčí skály. Další archeologické nálezy mapují dobu největší éry rozkvětu Velkomoravské říše v 8. a 9. století. Zprvu se zde rozvíjela těžba železné rudy, která byla zpracovávána v místních vysokých pecích. V jedné době se zde zpracovávala i litina. Existují důkazy, že zde kolem roku 1804 vznikly první lité madaile na Moravě. Dále se zde také zpracovávala meď.

V letech 1836 - 1848 se začal v Adamově nezvykle rozvíjet průmysl, což vedlo v roce 1849 k vybudování železniční tratě Brno - Česká Třebová. Od roku 1870 se zde začaly vyrábět parní stroje, kotle, důlní zařízení, vodovodní zařízení a také zařízení pro mlékárny, cukrovary, lihovary, pivovary atd. V roce 1877 se tímto Adamovské železárny přeměnily na strojírenský závod. A v roce 1880 byl celý závod pronajat na 25 let firmě Märky - Bromovský - Schulz z Prahy. Další změna znamenala další výrobky jako např. zařízení pro výrobu střelného prachu nebo pušky pro císařskou armádu. Také se zde roku 1889 vyrobil tzv. Marcusův automobil, poháněný čtyřdobým zážehovým motorem, který se pyšní jako první zkonstruovaný automobil v tehdejším Rakousku-Uhersku.

Dalším unikátem, který byl v Adamově vyroben, je první lokomotiva pro Československo, která vznikla v roce 1924, či parní nákladní automobil Adamov-Garrett, námořní jeřáb pro zatížení 240 tun a maximálního zdvihu 64 metrů, který sloužil k vyzvedáváním potopených ponorek. Ze závodu také vycházelo zařízení pro první československou továrnu na výrobu penicilínu.

Po průmyslové krizi způsobené první světovou válkou v Adamově zaniká veškerý železářský průmysl i s drobným průmyslem. V roce 1928 zde Česká zbrojovka znovu obnovuje strojírenskou výrobu, kterou posléze přebraly Škodovy závody. Za druhé světové války zde byla nasazena zbrojní výroba. V té době v závodě pracovalo přes 8 tisíc zaměstnanců. Ke konci války dochází ke zničení výrobních budov závodů a poté díky bývalých zaměstnancům dochází k opravě a opětovného rozběhnutí výroby. V roce 1945 dochází ke znárodnění firmy. A v roce 1947 k přejmenování na Adamovské strojírny (Adast).

Od roku 1950 se zde začínají vyrábět polygrafické stroje. Těžké strojírenství, zejména železniční a silniční mosty, parní a pontonové elektrické jeřáby byly postupně z výrobního programu ADASTu vypuštěny a byly nahrazeny přísně tajnou zbrojní výrobou. V 50. letech 20. století byla podniková výroba doplněna o výrobu čerpací a měrné techniky a tiskařských strojů.

Velké úspěchy se dostavily v šedesátých letech, kdy se vývojem řady tiskařských strojů Romayor dostává k prodejnosti na trzích v USA, Kanadě, Sovětském svazu či Japonsku.

Po Sametové revoluci se firma díky nepříznivým ekonomickým podmínkám potácí stále blíže u bankrotu a byl vyhlášen konkurz. V lednu 2003 firma Penta Adast odkoupila a stala se tak jediným vlastníkem.[1]

V květnu roku 2009 zastavil Adast výrobu a firma vstoupila do likvidace.